Jana Šmardová

Mnohobuněčný organismus představuje společenství buněk, které se vyvíjejí a vykonávají svou funkci ve vymezeném čase a prostoru pro maximální užitek celého systému, jehož jsou součástí. Nádory vznikají z buněk, které porušují základní pravidla soužití a spolupráce. Bylo popsáno jedenáct typických vlastností, kterými se nádory liší od zdravých tkání a která dokládají význam dodržování těchto pravidel. Jsou tyto vlastnosti a pravidla odrazem obecnějších principů, které jsou základem správného fungování komplexních živých systémů? Lze se z nich poučit nebo inspirovat i k dobrému fungování lidské společnosti? 

Vyjde v červnu.

Tomáš Janík

Psát o výchově prý není trendy. Všichni už s tím přestali. Závažnost věci přitom je setrvale vysoká! Proto šestý svazek Munice přináší lekci z pedagogiky, z vědy, která je zároveň profesí, ale i praxí mnoha z nás. Vyskytuje se totiž všude tam, kde jeden nabízí pomocnou ruku druhému. Laskavým průvodcem světem výchovy a vzdělávání bude čtenářům vědec, pedagog a zkušený autor popularizačních knih, prof. Tomáš Janík. Jeho výklad prosvěcuje víra, že v závazku „vše pro výchovu“ spočívá budoucnost lidstva.

Ukázka z knihy

Vyjde v červnu.

Karel Engliš

Sestavili a k vydání připravili: Jiří Blažek, Martin Hlaváč, Jakub Kunert, Pavel Lhota, Alena Mizerová a František Plhoň

Soubor úsměvných historek vypovídá o první republice, její politické a společenské atmosféře. Karel Engliš popisuje mnohé významné osobnosti politického života, například Tomáše Garrigua Masaryka, Antonína Švehlu, či Jana Malypetra, i řadu událostí první republiky s vtipem a elegantním nadhledem. Kniha vychází v roce 2021, kdy si připomínáme šedesát let od úmrtí profesora JUDr. Karla Engliše (1880–1961), zakladatele a prvního rektora Masarykovy univerzity, blízkého spolupracovníka Tomáše Garrigua Masaryka, šestinásobného ministra financí, guvernéra Národní banky Československé, rektora Univerzity Karlovy, vědce, univerzitního profesora, politika, národohospodáře, filosofa a člověka, který se rád smál.

Ukázka z knihy

Vyjde v červnu.

Alena Křížová

V evropském prostředí se šperk stal nezbytnou součástí aristokratického i měšťanského odívání a lze předpokládat, že touha po ozvláštnění vzhledu pronikala i do nižších společenských vrstev. Absence písemných, obrazových i hmotných pramenů ke starším obdobím nám však nedovoluje rekonstruovat souvislý vývoj odívání a zdobení venkovského obyvatelstva, sledovat jej můžeme teprve od druhé poloviny 18. století. Podobné jednoduché ozdoby byly dílem krejčích, kovářů, klempířů i pastýřů a byly určeny pro místní komunitu, takže měly charakter skutečného lidového šperku. Další doplňky a šperky se však nakupovaly na jarmarcích a poutích, případně od podomních obchodníků nabízejících galanterní zboží, později i v městských krámech. Tyto výrobky zahrnujeme do kategorie zlidovělého umění, tovární produkce pak vykazuje charakter produktů masové kultury, která má shodné rysy v městském i venkovském prostředí.

Vyjde v červnu.