Kateřina Záleská

Publikace se zabývá tématem podpory dětí-cizinců ve vzdělávání, na které je nahlíženo z české a norské perspektivy. Ambicí monografie je poskytnout inspiraci či zpětnou vazbu akademikům, učitelům, ale i tvůrcům vzdělávací politiky a zároveň poodhalit detailněji praxi jednoho zkušenějšího státu v podpoře dětí-cizinců ve vzdělávání. Autorka text rozdělila na dvě části; v první o klíčovém tématu pojednává z pohledu teoretických východisek a dostupných pedagogických výzkumů. Ve druhé části potom věnuje pozornost představení vlastního šetření, kdy na téma nahlíží z perspektivy tří úrovní: státní, regionální a školní. Šetření bylo koncipováno jako kvalitativní srovnávací studie založená na obsahové analýze a případových studiích českých a norských základních škol. Hlavním výsledkem provedeného šetření je
vytvoření modelu podpory školní adaptace dětí-cizinců. Ten mimo jiné připomíná nutnost posílení podpory spolupráce školy a rodičů-cizinců v českém i norském prostředí. Poukazuje též na regionální úroveň jako na stěžejní mezičlánek zprostředkovávající informace, znalosti a potřeby mezi státní a školní úrovní v popisovaném tématu. Tato a další zjištění vedou k úvahám o významu tzv. symbolické politiky a politiky s reálným účinkem v oblasti podpory školní adaptace dětí-cizinců a o jejich podobách v českém a norském prostředí.

Vyjde v říjnu 2020.

Tereza Kolumber

Monografie se zabývá výukou německého jazyka v meziválečném a válečném období v baťovském Zlíně, konkrétně se zaměřením na Masarykovu pokusnou měšťanskou školu. Je v ní analyzována didaktická koncepce školy (metody výuky cizího jazyka, osnovy, učebnice, pokus s restrikcí učiva) a zároveň je zkoumaná škola zasazena do kontextu československého meziválečného školství.

Vyjde v říjnu 2020.

Oto Polouček

Název knihy Babičky na bigbítu odkazuje na prolínání archaických a inovativních prvků ve společenském životě na venkově. Ten se v období pozdního socialismu utvářel nejen pod tlakem mocenských zásahů, ale i díky snahám vesnických komunit uchovat si vlastní tradice a identitu. Oficiální i neoficiální aktivity se často prolínaly a byly formovány motivací i charakterem organizátorů a účastníků. Stěžejní význam je proto v práci přisuzován jednotlivcům, jejich sociálním sítím, zálibám i hodnotám. Výrazně jsou v knize reflektovány taneční zábavy jako symbol společenského života. Předkládané interpretace jsou postaveny na principech mikrohistorie, dějin každodennosti a symbolické antropologie.

Vyjde v říjnu 2020.

Letošní první číslo časopisu Archaeologia historica (AH 45/2020/1) uvádí studie věnované pramenům hmotné kultury raného středověku a novým možnostem interpretace z hlediska jejich vypovídací hodnoty. Chronologicky navazující studie pak přinášejí výsledky destruktivních i nedestruktivních výzkumů lokalit vrcholného a pozdního středověku podpořené širokým spektrem mezioborové spolupráce. Velká pozornost se v tomto čísle soustředí na zaniklé středověké vsi a jejich hospodářské zázemí, stejně jako na církevní stavby a areály, nechybí však ani hradní tematika následovaná vyhodnocením dvou unikátních nálezů militarií, románského meče a nánosníku z vrcholně středověké přilby. Hmotnou kulturu pak v závěrečných studiích reprezentuje především keramika, zastoupeny jsou i textilie, sklo a výrobky z kůže.

Vyjde v listopadu 2020.