Lukáš Fasora a kol.

Kniha vychází v souvislosti s jubileem zahájení výuky na brněnské lékařské fakultě a má ambici promluvit do debaty o stavu a perspektivách tuzemského zdravotnického vzdělávání. Cílem díla je představit roli fakulty v systému vzdělávání zdravotníků a připomenout sto let uplynulých od jejího založení, a současně prozkoumat otázku soudržnosti instituce a sdílení identity a cílů u jejích zaměstnanců a studentů. Autorský kolektiv si proto klade otázky o historických kořenech současné práce fakulty, o reflexi historické zkušenosti a jejím významu pro aktuální práci. Vše s ohledem na komplikované dějiny, velmi členitou organizační strukturu fakulty a její zapojení do systému zdravotní péče v Brně a na jižní Moravě. Dílem se proplétá několik závažných a provokativních otázek: Byl a stále ještě je zdrojem identity fakulty a jejích zaměstnanců medicínský humanistický étos péče o zdraví a život člověka? Obstojí fakultní soudržnost pod zvyšujícím se tlakem na excelenci výzkumu a z toho plynoucí oborovou specializaci? Je spolupráce různých oborů fakulty efektivní ve vztahu k potřebám studentů? Autorský kolektiv ve své interpretaci dějin a současnosti brněnské lékařské fakulty využil nejen archivní materiály, ale v hojné míře také rozhovory s osobami různou měrou zainteresovanými na dění na fakultě. Vznikla tak práce historická a současně velmi aktuální.

 Vyjde v říjnu.

Jana Černocká, Martin Drlíček, Ivan Foletti, Martin F. Lešák, Adrien Palladino, Pavla Tichá

S pojmem středověká pouť je dnes všeobecně spojována představa téměř fanatického (a nelogického) náboženského úkonu. Taková představa vychází ze dvou předsudků. Prvním je rozšířený pocit nadřazenosti dnešní doby nad dobou minulou: náš technologický svět, založený na vědeckých závěrech, je většinou vnímán jako převyšující doby, v nichž hrála hlavní roli z dnešního pohledu naprosto iracionální důvěra v náboženství. Druhý předsudek pak vychází z myšlenky, která se stále častěji objevuje v médiích a v návaznosti na slavný výrok Karla Marxe považuje náboženství za „opium lidstva“ a synonymum fanatismu. Náboženství je tak dnes běžně spojováno s iracionalitou, manipulací, fanatismem a často i násilím. Jak ale středověká pouť vypadala ve skutečnosti? Jak si máme představit postavu středověkého poutníka? Jak vypadal svět kolem něj? A jak souvisí poutnictví se světem umění? To jsou některé z otázek, na něž se tato kniha snaží odpovědět. Následuje středověkého poutníka na cestě krajinou do interiéru kostela a ukazuje, jak v něm i díky vizuální kultuře a umění zažíval posvátno doslova na vlastní kůži. Jedna věc se zdá být jistá již od začátku: v předmoderním světě (stejně jako dnes) bylo putování zážitkem, který měnil život a nenechal nikoho lhostejným.

 Vyjde na podzim 2022.

Miloš Barták (ed.)

Kniha nabízí sto otázek a sto odpovědí o Antarktidě. V několika oddílech autoři, účastníci antarktických výzkumů, představují tento kontinent, historii jeho objevování, geologii, věnují se klimatologickým otázkám a dopadům globálního oteplování v Antarktidě. V částech z biologických věd pojednávají o živočiších, včetně mikroorganismů, a rostlinách Antarktidy. Závěr věnují českému antarktickému výzkumnému programu, zajímavostem z české stanice J. G. Mendela, informacím o jejím budování a provozu od roku 2006 i samotnému ostrovu Jamese Rosse.

Vyjde na podzim 2022.

Ivana Noble

Ivana Noble v knize uvádí čtenáře do světa biblických příběhů formou vlastních výtvarných děl, které doprovází texty z Písma, ze starověké západní a východní křesťanské tradice, středověké mystiky, z moderní i současné teologie a spirituality. Více než padesát reprodukcí výtvarných děl autorky v knize představují litografie, které tvořila v dílně Petra Korbeláře v letech 2007–2019, a pozdější olejové obrazy, včetně cyklu Mariin život. Vznikal v době covidových restrikcí a autorčina působení v Mariánských Lázních.

 Vyjde na podzim 2022.