Tomáš Janík (Ed.)

Kniha je sbírkou dvanácti rozhovorů, které byly vedeny s představiteli české i zahraniční pedagogiky na téma obraty ve výchově a vzdělávání. Dotazovaní své odpovědi situovali do širšího časového rámce, přičemž často bylo reflektováno období modernity – zejména reformně pedagogické hnutí z přelomu 19. a 20. století, dále pak období tzv. socialistické školy a vývoj po roce 1989, jemuž byla věnována největší pozornost. Z témat žhavé současnosti byla v rozhovorech reflektována pandemie Covid a válečný konflikt na Ukrajině. Dialog s Tomášem Janíkem vedli: Stanislav Štech, Petr Najvar, Dana Kasperová, Karel Rýdl, Wilfried Göttlicher, Štefan Porubský, Vladimíra Spilková, Eliška Walterová, Michal Kaplánek, Vladimír Jůva, Dag Hrubý a Petra Šobáňová.

Vyjde v zimě 2024.

Sabina Gola, Kateřina Sedláčková, Beatriz Calvo Martín, Romain Racine, Alessandra Keller-Gerber (Eds.)

Cílem tohoto kolektivní díla je představit reflexe učitelů a výzkumných pracovníků z nejrůznějších prostředí o jejich výukových postupech, které podporují rozvoj plurilingvních dovedností, ať už vycházejí z konkrétních kontextů, nebo jsou součástí rozsáhlejších meziuniverzitních projektů. Klíčové pojmy, které propojují celou knihu, jsou plurilingvismus (vícejazyčnost), intercomprehension (porozumění mezi jazyky), povědomí o dalších jazycích (metalinguistic awareness), role učitelů a studentů, autonomie a motivace.

 Vyjde v létě 2024.

První letošní číslo časopisu Archaeologia historica (AH 49/2024/1) je z velké části věnováno studiím o specifických výzkumných aktivitách na českých a slovenských opevněných sídlech (hrady Kost, Pravda, Červený Kameň, tvrz v Radostově u Hradce Králové). Stále častěji aplikované metody nedestruktivního průzkumu poskytují cenné informace o nezemědělském využívání krajiny (Brdy), stejně jako o vývoji stavební podoby kláštera (Spišský Štiavnik). Nový pohled na středověkou až novověkou keramiku přináší studie o energetické náročnosti její výroby a užití. Standardními metodami řeší autoři výzkumné sondy do různých materiálových komodit hmotné kultury (kamenné korálky, kamnové kachle, středověké palcáty, mince z hrobů). Výsledky mezioborové spolupráce prezentují pokusy o rekonstrukci městské stravy (Plzeň) či o charakteristiku zranění obyvatel raně středověké vesnice (Poláky-Dolany). Neobvyklému tématu je věnována studie z oblasti experimentální archeologie ověřující pracovní postupy středověkého hornictví, stejně jako zajímavý pokus o rekonstrukci části italského pobřeží na základě analýzy portolánové mapy.

 Vyjde v létě 2024.

Melita Irvingová

Kniha velmi přitažlivou formou představuje genetiku – jeden z nejdynamičtějších a nejatraktivnějších vědních oborů současnosti. Prezentuje vztah genů a prostředí, nemocí a chování, je v ní popsáno praktické využití poznatků genetiky v kriminalistice, určování osob, medicíně či farmacii a jsou nastíněny její možnosti i hranice do budoucna. Snaží se odpovědět na otázku, co nám přinesou nové možnosti genetiky a výzkumu DNA. Téměř polovinu rozsahu knihy tvoří ilustrace, fotografie a schémata, která významně pomáhají pochopení výkladu. Do textu jsou vhodně vloženy boxy, které dané téma rozebírají do větší hloubky.

 Vyjde v říjnu 2024.