Terminal LGM dwelling structure from Mohelno in the Czech-Moravian Highlands

Petr Škrdla, Ladislav Nejman, Jaroslav Bartík, Tereza Rychtaříková, Pavel Nikolajev, Jan Eigner, Miriam Nývltová Fišáková


10.5817/CZ.MUNI.M210-7781-2015-29

ŠKRDLA, Petr, NEJMAN, Ladislav, BARTÍK, Jaroslav, RYCHTAŘÍKOVÁ, Tereza, NIKOLAJEV, Pavel, EIGNER, Jan and FIŠÁKOVÁ, Nývltová Miriam. Terminal LGM dwelling structure from Mohelno in the Czech-Moravian Highlands. In: Sandra SÁZELOVÁ, Martin NOVÁK and Alena MIZEROVÁ (eds.). Forgotten times and spaces: New perspectives in paleoanthropological, paleoetnological and archeological studies. 1st Edition. Brno: Institute of Archeology of the Czech Academy of Sciences; Masaryk University, 2015, pp. 395-409. ISBN 978-80-7524-000-2; 978-80-210-7781-2. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-7781-2015-29.


Abstract

The site of Mohelno-Plevovce is situated below the water line of the Mohelno reservoir (lower part of the Dalešice pumped-storage hydroelectric power plant). During a short term excavation in September 2013, we documented a hexagonal flat stone pavement 3.0 m in diameter. Within the paved area the artifact density was relatively high. Outside the paved area the density of finds decreased rapidly, which indicates a strong barrier-effect along the pavement boundary. The industry has been dated to terminal LGM and is characterized by steeply retouched end scrapers and distinct tiny backed microliths with the closest analogy in the North Black Sea Region.

Keywords

Czech-Moravian Highlands, Mohelno, LGM, dwelling, pavement, Epigravettian, Epiaurignacian

Résumé

Le site Mohelno-Plevovce est situé sous l’actuel niveau d’eau de barrage de Mohelno (partie basse de la centrale hydraulique de Dalešice). L’arrêt temporaire de cette dernière (en septembre 2012) a permit pendant 3 jours l’abaissement du niveau d’eau. Le site, provisoirement situé sur la plage, a permit une fouille de sauvetage de la concentration lithique A. La structure de forme hexagonale, formée par des pierres plates, étendue sur 3 mètre de long a été mise au jour. Tandis que la densité des artefacts considérablement augmente à l’intérieure de celle-ci, elle reste moins importante à l’extérieure, ce que nous interprétons comme l’effet de la barrière. L’industrie lithique, datée de la fin de LGM, se caractérise par la présence des grattoirs épais, ainsi que les microlithes de petite taille et à abattage marginale, qui connaissent les analogies au Nord de la Mer Noire.

Zusammenfassung

Die Fundstelle Mohelno-Plevovce liegt unter dem Wasserspiegel der Mohelno-Talsperre (Unterteil des Pumpkraftwerks von Dalešice). Dank der Stilllegung des Pumpkraftwerks befand sich im September 2013 der Wasserspiegel der Talsperre drei Tage lang auf dem Minimalniveau. Die Fundstelle erschien also auf dem trockenen Strand, was eine kurze Rettungsgrabung der Steinstruktur A ermöglichte. Während der kurzen Untersuchung wurde eine sechsseitige Struktur dokumentiert, die aus flachen Steinen zusammengestellt war und 3 m im Durchmesser ausmachte. Während im Rahmen der Struktur die Dichte der Steine deutlich stieg, sank sie außerhalb der Struktur stark, was als Einfluss der Barriere entlang der Pflastergrenze interpretiert wird. Die Industrie, die ans Ende des LGM datiert wird, ist durch steil retuschierte Kratzer und spezifische kleine abgestumpfte Mikrolithen charakterisiert, deren nächste Analogien im Bereich nördlich des Schwarzen Meeres vorkommen.

References

Binford, L. R. 1979: Organization and formation processes: looking at curated technologies. Journal of Anthropological Research 35, 255–273.

Bobak, D., Płonka, T., Połtowicz-Bobak, M. andWisniewski, A. 2013: New chronological data for Weichselian sites from Poland and their implications for Palaeolithic. Quaternary International 296, 23-36. DOI: 10.1016/j.quaint.2012.12.001

Brandtner, F. und Klíma, B. 1995: Überlegungen zu einer Rekonstruktion der Behausung der Paläolithstation „Grubgraben“ bei Kammern, NÖ. In: Katalog zur Sonderausstellung Schamanenzauber und Eiszeitkunst, Katalogreihe des Krahuletz-Museums Nr. 14. Eggenburg, 45-50.

Clark, P. U., Dyke, A. S., Shakun, J. D., Carlson, A. E., Clark, J., Wohlfarth, B., Mitrovica, J. X., Hostetler, S. W. and Mccabe, A. M. 2009: The Last Glacial Maximum. Science 325 (5941), 710-714. DOI: 10.1126/science.1172873

Croitor, R. and Covalenco, S. 2011: Mammal fauna from the Upper Plaeolithic site of Raşcov-8 (Republic of Molodova). Oltenia. Studii şi communicări. Ştiinţele Naturii 27, 231-238.

Cyrek, K., Nadachowski, A., Madeyska, T., Bocheński, Z., Tomek, T., Wojtal, P., Miękina, B., Lipecki, G., Garapich, G., Rzebik-Kowalska, B., Stworzewicz, B., Wolsan, M., Godawa, J., Kościów, R., Fostowicz-Frelik, Ł. and Szyndlar, Z. 2000: Excavations in the Deszczowa Cave (Kroczycki Rock, Częstochowa Upland, Central poland). Folia Quaternaria 71, 5-84.

Damblon, F., Haesarts, P. and van der Plicht, J. 1996: New datings and considerations on the chronology of Upper Palaeolithic Sites in the Great Eurasiatic Plain. Préhistoire Européenne 9, 177-231.

Demidenko, Y. E. 2003: Orinjak zapadnoj i centralnoj Evropy: sistematizacija dannych i paradigmy interpretacij. Kamjana doba 4, 150-175. (In Russian)

Demidenko, Y. E. 2008: The Early and Mid-Upper Palaeolithic of the North Black Sea region: An overview. Quartär 55, 99-114.

Demidenko, Y. E. i Nuznyj, D. Y. 2003-2004: Problemy verchnego paleolita severnovo Pričernomorja i kniga I. V. Sapožnikova „Bolšaja Akkarža. Chozjajstvo i kultura pozdnego paleolita stepnoj Ukrainy“. Stratum plus 1, 507-523. (In Russian)

Dobosi, V. T. and Kövecses-Varga, E. 1991: Upper Palaeolithic Site at Esztergom-Gyurgyalag. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 43, 233-255.

Dobosi, V. 1999: Postpleniglacial repeopling of the Hungarian plains. Folia Quaternaria 70, 297-315.

Holzkämper, J. 2006: Die Konzentration IV des Magdalénien von Andernach-Martinsberg, Grabung 1994-1996. PhD thesis, Universität zu Köln, Köln.

Inizan, M. L., Reduron-Ballinger, M., Roche, H. and Tixier, J. 1999: Technology and Terminology of Knapped Stone. Préhistoire de la Pierre Taillée. Tome 5. Nanterre.

Jöris, O. und Terberger, T. 2001: Zur Rekonstruktion eines Zeltes mit trapezförmigem Grundriß am Magdalénien-Fundplatz Gönnersdorf/Mittelrhein. Archäologisches Korrespondenzblatt 31, 163-172.

Kozłowski, J. K., and Sobczyk, K. 1987: The Upper Paleolithic site Kraków - Spadzista street C2. Excavations 1980. Prace Archeologiczne 42, 7-68.

Lengyel, G. 2008:

Lengyel, G. 2009: Radiocarbon Dates of the “Gravettian Entity” in Hungary. Praehistoria 9-10, 241-263.

Montet-White, A. and Williams, J. T. 1994: Spatial organization at a winter campsite of the Last Glacial Maximum: The case of Grubgraben AL1. Journal of Anthropological Archaeology 13, 125-138. DOI: 10.1006/jaar.1994.1008

Moreau, L. 2012a: Breitenbach-Schneidemühle, Germany: A major Aurignacian open air settlement in Central Europe. Eurasian Prehistory 9, 47-71.

Moreau, L. 2012b: Le Gravettien ancien d’Europe centrale revisité: mise au point et perspectives. L´Anthropologie 116 (5), 609-638. DOI: 10.1016/j.anthro.2011.10.002

Nerudová, Z., Neruda, P., Lisá, L. a Roblíčková, M. 2012: Záchranný výzkum mladopaleolitických lokalit v Brně-Štýřicích v kontextu osídlení Brněnska. Archeologické rozhledy 64 (4), 591-627.

Nigst, P. R. and Antl-Weiser, W. 2011: Intrasite spatial organization of Grub/Kranawetberg: methodology and interpretations - Insights into the spatial organization of Gravettian sites in Eastern Central Europe. In: S. Gaudzinski-Windheuser, O. Jöris, M. Sensburg, M. Street, E. Turner (eds.): Site-internal Spatial Organization of Hunter-Gatherer Societies: Case Studies from the European Palaeolithic and Mesolithic. Mainz, 11-29.

Novák, M. 2006: Priestorová analýza paleolitických sídlisk. Distribúcia artefaktov na gravettienských sídliskách Pavlov a Kašov. Přehled výzkumů 47, 49-68.

Oliva, M. 1996a: Mladopaleolitický hrob Brno II jako příspevek k počátkům šamanismu. Archeologické rozhledy 48, 353-383, 537-542.

Oliva, M. 1996b: Epiaurignacien en Moravie: le changement économique pendant le deuxi_me interpleniglaciaire wurmien. In: XIII International Congress of prehistoric and protohistoric sciences, Colloquia 6 -the Upper Palaeolithic. Forli, 69-81.

Pasda, C. 2006: Übernachten ohne Dach unter arktischen Klimabedingungen. Das hunters'bed in Westgrönland. Quartär 53/54, 181-188.

Reimer, P. J., Bard, E., Bayliss, A., Warren Beck, J., Blackwell, P. G., Bronk Ramsey, C., Buck, C. E., Cheng, H., Lawrence Edwards, R., Friedrich, M., Grootes, P. M., Guilderson, T. P., Haflidason, H., Hajdas, I., Hatté, C., Heaton, T. J., Hoffmann, T. L., Hogg, A. G., Hughen, K. A., Felix Kaiser, K., Kromer, B., Manning, S. M., Niu, M., Reimer, R. W., Richards, D. A., Marian Scott, E., Southon, J. R., Staff, R. A., Turney, C. S. M. and van der Plicht, J. 2013: Intcal13 and Marine13 Radiocarbon Age Calibration Curves, 0-50,000 years Cal BP. Radiocarbon 55 (4), 1869-1887.

Soffer, O. and Gamble, C. (eds.) 1990: The world at 18 000 B.P. London.

Stapert, D. 1991: The ring and sector method: intrasite spatial analysis of Stone Age sites, with special reference to Pincevent. Palaeohistorica 31, 1-57.

Stuiver, M. and Reimer, P. J. 1993: Extended 14C database and revised CALIB 3.0 14C age calibration program. Radiocarbon 35, 215-230.

Svoboda, J. 1991A: Stránská skála. Výsledky výzkumu v letech 1985-1987. Památky archeologické 82, 5–47.

Svoboda, J. 1991b: Dolní Věstonice II, Western slope. ERAUL 54. Liège.

Svoboda, J. 2006a: The burials: Ritual and taphonomy. In: E. Trinkaus and J. A. Svoboda (eds.): Early Modern human evolution in Central Europe: The people of Dolní Vestonice and Pavlov. Oxford University Press, New York, 15-26.

Svoboda, J. 2006b: Sídelní archeologie loveckých populací. K dynamice a populační kinetice mladého paleolitu ve středním Podunají. Přehled výzkumů 47, 13-31.

Svoboda, J. and Novák, M. 2004: Eastern Central Europe after the Upper Pleniglacial: Changing points of observation. Archäologisches Korrespondenzblatt 34, 463-477.

Šída, P. ed. 2009: The Gravettian of Bohemia. The Dolní Věstonice Studies 17, Institute of Archaeology AS CR Brno, Brno.

Škrdla, P., Nikolajev, P. a Rychtaříková, T. 2013: Mohelno (okr. Třebíč). Přehled výzkumů 54 (1), 123-127.

Škrdla, P., Nývltová Fišáková, M., Sedláčková, L. a Zapletalová, D. 2005: Brno (k. ú. Štýřice, okr. Brno-město). Přehled výzkumů 46, 173-177.

Škrdla, P., Knotek, P., Kuča, M., Eigner, J., Bártík,J., Nikolajev, P., Rychtaříková, T., Vokáčová, J. a Vokáč, M. 2012: Neobvykle situovaná polykulturní lokalita Mohelno-Plevovce - příklad pronikání lidí do nitra Českomoravské vrchoviny. Acta Musei Moraviae Sci. soc. 97 (2), 209-223.

Škrdla, P., Rychtaříková, T., Eigner, J., Bartík, J., Nikolajev, P., Vokáč, M., Nývltová-Fišáková, M., Čerevková, B. a Knotková, J. 2014: Mohelno-Plevovce: Lokalita osídlená v průběhu posledního glaciálního maxima a pozdního glaciálu. Archeologické rozhledy 66, 243-270.

Terberger, T. and Street, M. 2003: New Evidence for the Chronology of the Aurignacian and the Question of Pleniglacial Settlement in Western Central Europe. In: F. d’Errico and J. Zilhao (eds.): The Chronology of the Aurignacian and of the Transitional Technocomplexes. Dating, Stratigraphies, Cultural Implications. Proceedings of the XIVth Congress of the UISPP, University of Liège, 2-8 September 2001. Trabalhos de Arqueologia 33, Lisboa, 213-221.

Valoch, K. 1957: Paleolitické osídlení Žitného jeskyně. Práce Brněnské základny ČSAV 29 (12), Brno, 573-599.

Vencl, S. 1995: Hostim. Magdalenian in Bohemia. Památky archeologické - Supplementum 4, Prague.

Vencl, S. 2007: Mladý paleolit. In: S. Vencl (ed.), J. Fridrich: Paleolit a mezolit. Archeologie pravěkých Čech 2. Archeologický ústav AV ČR Praha, Praha, 21-49. 50-103.

Verpoorte, A. 2004: Eastern Central Europe during the pleniglacial. Antiquity 78, 257-266.

Zwyns, N. 2004: La problématique de l’Aurignacien tardif dans la zone des steppes nord-pontiques. L’Anthropologie 108, 471-493.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.