Eva Kuminková

Kniha etnoložky Evy Kuminkové je příspěvkem do oborové i transdisciplinární diskuze nad podstatou proměn tradiční lidové kultury. Cíleně se zaměřuje na procesy, které navzdory řadě nesnází, historických zvratů, politických změn, kulturních a společenských přerodů umožnily projevům tradiční lidové kultury dostat se až na práh třetího tisíciletí. Na příkladu lidového oděvu a mužského tance odzemku si všímá proměn, jimiž prošly od konce 19. století. Autorka se snaží důkladněji poznat význam kroje a odzemku při formování lokální a regionální identity, roli nositelů tradice, institucí i osob, které přispívaly a přispívají k poznání i dalšímu uchování a předávání těchto složek kulturního dědictví. V závěru pak formuluje univerzální předpoklady, jež zmíněné procesy umožňují, a pokouší se zodpovědět otázku, nakolik slouží odkaz tradiční lidové kultury coby zdroj pro utváření kolektivní i osobní identity jedince.

Vyjde v prosinci 2025

Jan Reichstäter

Název v češtině: Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů. Tradice Keltů, Germánů a Baltů v kritické perspektivě humanitních věd

Publikace nabízí analytické vhledy do studia předkřesťanských náboženství nejsevernějších skupin Indoevropanů – Keltů, Germánů a Baltů. Prezentuje aktuální poznatky o starých panteonech, rituálech a mytologiích těchto etnik perspektivami dílčích vědních oborů, které se na jejich rekonstrukci zpravidla podílejí, tj. archeologie, filologie a etnologie.
Ústřední pozornost je věnována interpretačním problémům, s nimiž se zde badatelé potýkají, a možnostem a mezím jejich řešení, určeným na jedné straně torzovitou pramennou základnou, na druhé straně rámcem vědeckého diskurzu. Stručně představeny jsou i dějiny výzkumu na těchto polích, jehož počátky se obvykle pojí s romantismem 18.–19. století, mnohde jsou však vysledovatelné až do doby renesančního humanismu o několik století dříve. V této souvislosti jsou připomenuty ideologické motivace a cíle, které formovaly – případně stále formují – obraz těchto náboženství ve vědě nebo populární kultuře.

Vyjde v prosinci 2025

Siddhartha Mukherjee

„Ve svém díle, které se vyznačuje zároveň poetičností i hloubkou, nás Mukherjee provádí evolucí lidského poznání: od sedmnáctého století a objevu, že člověk se skládá z buněk, až po naše nejmodernější technologie pro manipulaci s buňkami k terapeutickým účelům.“ – The New Yorker

„Vyprávění, které by jinak mohlo působit poněkud nesourodě, Mukherjee často propojuje cestou jednotlivých pacientů. Všude slyšíme jejich hlasy, které čtenáři připomínají, že jakkoli rozsáhlé jsou naše znalosti, stále se ještě musíme hodně učit. (..). Skvělé čtení, u kterého je těžké si spokojeně nepobrukovat.“ – Marie Vodicka, Science

Americký onkolog, vědec a spisovatel, dobře známý i českým čtenářům díky překladům svých dřívějších významných děl Vládkyně všech nemocí. Příběh rakoviny (2015) a Gen. O dědičnosti v našich osudech (2019), která vyšla v nakladatelství Munipress, přichází s novým strhujícím příběhem. Píseň buňky vypráví o tom, jak vědci postupně objevovali a od 17. století i pozorovali buňky, základní jednotky živých organismů. O tom, jak se postupně učili poznávat životně důležitá vzájemná propojení, která vytvářejí tkáně, orgány a orgánové systémy, buněčnou provázanost, jež dává vzniknout tak úžasným fyziologickým funkcím, jako je imunita, reprodukce, schopnost vnímat, chápat, opravovat a omlazovat. Ale i o tom, co se stane, když buňky selžou a vývoj se zvrhne patologickým směrem. A konečně i o tom, jak díky neustálému rozšiřování a prohlubování lidských znalostí o buněčné fyziologii a patologii dochází k revolučním změnám v biologii a medicíně.

Zlomenina kyčelního kloubu, zástava srdce, Alzheimerova choroba, selhání ledvin, artritida, zápal plic nebo covid – to vše nyní díky autorovi můžeme vidět zcela novým pohledem a chápat jako důsledek abnormálního fungování buněk nebo jejich systémů. Otevírá se nám tak cesta k novému druhu medicíny, která je založena na terapeutické úpravě buňky, vyvíjí nové léky, nové způsoby léčby a přináší nové cesty k uzdravování a proměně lidského těla.

Poutavé odborné výklady, při nichž Mukherjee mistrovsky uplatňuje svůj vypravěčský talent, jsou protkány příběhy ze života dávných i současných badatelů, vlastními zážitky a někdy i bolestnými vzpomínkami na pacienty a přátele, které mu vzala nemoc.

Siddhartha Mukherjee se narodil a vyrůstal v Dillí, studium medicíny absolvoval na špičkových univerzitách v USA a Velké Británii. Přednáší na Kolumbijské univerzitě, jako hematoonkolog se zaměřuje na výzkum krvetvorných kmenových buněk. Za svoji knihu Vládkyně všech nemocí. Příběh rakoviny byl v roce 2011 oceněn Pulitzerovou cenou.

Z anglického originálu The Song of the Cell: The Story of Life přeložil Jan Šmarda, jazyková spolupráce Kateřina Danielová.

Deník New York Times označil Píseň buňky za pozoruhodnou knihu a podle Daily Telegraph, Economist, Mail on Sunday, Guardian a Oprah Daily a dalších je nejlepší knihou roku 2023.

Vychází jako 10. svazek edice Poprvé v češtině, jejímž cílem je zpřístupnit českým čtenářům významná díla světové odborné literatury, která doposud nebyla v českém jazyce publikována.

Vyjde na podzim 2025

Ukázka z knihy