Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti
Rok vydání: 2016
Počet stran: 328
Rozměry: 16 × 20 cm
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-8412-2016
Hana Librová a žáci
V době, kdy si politici a ekonomové pochvalují rostoucí chuť občanů utrácet, žijí vedle nás lidé, kteří neradi nakupují. Dávají přednost ekologicky příznivému životu v takzvané dobrovolné skromnosti. Jejich dlouhodobému výzkumu, a výzkumu terénních ochránců přírody, je věnována nová kniha socioložky a bioložky Hany Librové.
Kniha je třetím dílem trilogie, která se na základě terénního výzkumu zajímá o ekologicky příznivé formy životního způsobu. První díl Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti (1994) se snažil odpovědět na otázku, zda na začátku 90. let, v době všeobecného stupňování spotřeby, existoval v České republice způsob života, který lze označit jako dobrovolná skromnost. Po deseti letech se autorka do domácností pestrých vrátila s hypotézou, že skromný život obsahuje některé rysy luxusu. Výsledky prezentovala v knize Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu (2003). Kniha Věrní a rozumní objekty výzkumu rozšiřuje o ochránce přírody, hlavně ornitology. Zároveň prostřednictvím teoretických konceptů z oblasti filozofie, sociologie, teologie a psychologie téma dál prohlubuje, zajímá se především o motivace ekologicky příznivého chování.
Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., narozena 1943 v Brně. Studovala biologii a sociologii. Krátce působila v Laboratoři pro výzkum řas ČSAV v Třeboni. Od roku 1968 učila na katedře sociologie brněnské Filozofické fakulty metody sociologického výzkumu, demografii a později vedla kurzy věnující se sociologickým aspektům environmentálních otázek. Od roku 1997 je profesorkou sociologie a působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde založila obor humanitní environmentalistika a Katedru environmentálních studií. Dlouhodobě se věnuje otázkám ekologicky příznivého životního způsobu.
Ukázka z knihy
Jak jsme si v textech Hany Librové zvykli, i tentokrát kniha obsahuje víc otázek než hotových sdělení. Kdo jsou v realitě věrní, a kdo rozumní? Co autorka míní manýristickým označením ekologická zpozdilost? Kdo a proč je vlastně zpozdilý? Ekopragmatik, zdůvodňující technická opatření výpočtem ekosystémových služeb? Nebo básník, zoufalý nad vysychající tůní? Nebo aktivisté – účastníci blokády na Šumavě?
Autorka nechává odpovědi na čtenáři. K úvahám mu nabízí řadu teoretických výkladových klíčů – sociologické a filozofické typologie racionality, kategorie normativní etiky a psychologické teorie obran. Radikální je pohled religionistický; zatímco teologové se při hledání souvislostí mezi přírodou a člověkem uchylují ke konceptu správcovství, vyjadřujícímu cílevědomé a odpovědné spravování Země, případně k symbolice pastýře, který se ke stvoření soucitně sklání a chrání je, Hana Librová se snaží doložit význam principu sourozenectví.
Žáci profesorky Librové, Vojtěch Pelikán, Lukáš Kala a Lucie Galčanová přispěli do knížky kapitolou o dětech, které vyrostly v rodinách pestrých. Na základě terénního výzkumu se zamýšlejí nad tím, zda existuje mezigenerační přenos environmentálních ctností. Inspirují se dospělé děti životním způsobem rodičů? Nebo dochází k revoltě mladých lidí, která postihuje environmentálně založené radikální komunity? Výzkum sice zjistil, že ekologická příznivost domácností dětí ve srovnání s domácnostmi rodičů slábne, na úrovni životních hodnot se však dospělé děti od rodičů neodklánějí.