Meze darwinismu

Rok vydání: 2020
Počet stran: 384
Rozměry: 17 × 24 cm
Vazba: brožovaná
Obor: genetika, biologie, filozofie
ISBN: 
978-80-210-9531-1

Koupit knihu

Jiří Vácha

Tato kniha je pokusem o komplexní zhodnocení dnešního darwinismu („Syntetické teorie evo­luce“). Ve škole nás učili, že přírodní výběr je základní, fakticky jedinou tvůrčí silou evoluce od bakterií po člověka. Kniha ukazuje, že to byla a stále ještě je světonázorová manipulace, která se tváří jako nezvratný vědecký výsledek. Důležitou úlohu přírodního výběru v evoluci dnes nikdo rozumný nepopírá. Je však potřeba důrazně upozornit na poslední vývoj v evo­luční biologii, který vyzvedává strukturní principy výstavby organismů, které jsou organismům vnitřní a fungují nezávisle na podmínkách prostředí. Podstatné doplnění Syntetické teorie také představuje moderní vědní obor „evoluce individuálního rozvoje“. Pozadu nezůstává ani modelování sebe-organizačních pochodů na počítačích. V knize jsou tyto novinky detailně popsány, její originální přínos však spočívá v tom, že přivádí na evoluční scénu schopnost organismů prožívat, jejich vědomí v širokém smyslu. Vědomí patří do jiné kategorie než procesy přístupné biologickým metodám, a proto není možné prokázat, že vědomí je adaptací na podmínky pro­středí: darwinisticky utvářený svět by mohl existovat i bez slasti a strasti, základních souřadnic života. Darwinismus není ve své oblasti nepravdivý, ale jeho obzor má meze: přírodní výběr není suverénním vysvětlením tajemství života.

Prof. MUDr. Jiří Vácha, DrSc., emeritní profesor Masarykovy univerzity, je lékař a biolog. Od mládí se zabývá filozofií, především fenomenologickou. Je autorem řady odborných biologicko-lékařských publikací i dílčích filozofických studií.

Z recenzních posudků:

Robert Černý, Přírodovědecká fakulta UK:

„Kniha je přes své poměrně široké rozprostření překvapivě čtivá; autor podávaná vysvětlení jasným a jednoduchým jazykem a kniha je vybavena vše-vysvětlujícím úvodem, souhrnným závěrem a obsažným abstraktem, kde autor své teze a výstupy opakovaně formuluje. Kniha tak přináší nesmírně plnokrevný, osobitý, a neredukovaný pohled na současný darwinismus v mezích přírodovědeckého poznávání. S autorovou hlavní tezí, že přírodní výběr nemůže být jedinou tvůrčí (a vysvětlující) silou evoluce, lze jen souhlasit. Skutečnost, že moderní biologie je v pasti pan-selekčního neodarwinismu ideologicky zakletá, a že neortodoxní (avšak nesmírně přínosné směry jsou většinovou vědeckou komunitou opomíjeny, je v knize zdařile vykázána. Kniha je tedy nesmírně aktuální a záslužná; provedená syntéza je zajímavá a diskusní kapitoly osvěžující. Dílo celkově hodnotím nesmírně kladně – je osobité, ale poctivé a vědecky přesné. Podobný přehled na našem trhu zásadně chybí, a kniha může sloužit jako ucelený zdroj informaci pro zájemce z mnoha oborů.“

Anton Markoš, Přírodovědecká fakulta UK:

„Rozsáhlé dílo Jiřího Váchy, komentující vývoj evolučních teorií zejména v posledních 40 letech, nemá v českém prostředí obdoby. Ne snad proto, že by se na českém trhu neobjevovaly kvalitní monografie od zavedených autorů, jako například J. Flegr, J. Zrzavý a spol. Do oblasti tělesnosti, vědomí, anebo k filosofické reflexi se odváží málokdo; navíc jejich pohled na evoluci je téměř zcela postaven na sexuálně se rozmnožujících eukaryotech, a to ještě většinou na živočiších. Tito zoologové a (neo)darwinisté, sice okrajově a z povinnosti vzpomenou i alternativy k mainstreamu, ale opravdu jen okrajově a jakoby s ironickým pousmáním. (I nově se rozvíjející směr tzv. evoluční antropologie je – v tomto případě i pochopitelně – zoocentrický.) Vzhledem k tomu však, že u darwinistických modelů evoluce živočichů z pochopitelných důvodů schází rozsáhlejší data z populační genetiky, tj. o distribuci alel v populaci a jejích změnách pod tlakem prostředí, musí se spokojit se studiemi molekulární biologie provedenými na mikroorganismech (zejména bakteriích). Zoologové, jinak vynikající morfologové, embryologové a paleontologové, tak jakožto neodarwinisté, hledají základní úroveň svých popisů v molekulární genetice, a ta zase zpřístupňuje své modely na zoologických příkladech. Takto se dvě větve biologie, které jinak moc společného nemají, navzájem doplňují a budí dojem, že všechno hlavní už je vyřešeno. Není. I z těchto důvodů a mnoha dalších. Váchovo dílo doporučuji k vydání. Doporučuji ho i z důvodu mnohem důležitějšího: málokdo by dokázal skloubit v jedné knize tři tak rozdílné faktory jako evoluční teorie různých ražení, sebeorganizace živého a vědomí.“

Ukázka z knihy

Zobrazit na celou obrazovku