Knihy

Zajímavosti z připravovaných knih

Výběr redakce


Drahé kameny Moravy a Slezska od renesance po secesi

Ivan Mrázek

Ivan Mrázek, renomovaný gemolog a držitel několika ocenění za autorství odborné literatury, již dlouhá léta systematicky studuje umělecké/uměleckořemeslné předměty, k jejichž výrobě byly použity drahé kameny. Jeho nová kniha se zabývá novověkou drahokamovou výzdobou významných kulturních památek uchovávaných ve sbírkách muzeí a galerií, ve výbavě zámků, hradů, kostelů a klášterů, jakož i v depozitářích archeologických institucí Moravy a Slezska. Umělecké a uměleckořemeslné předměty bývají hodnoceny především z uměleckohistorického hlediska; jejich materiál stojí obvykle na okraji zájmu a není ani v odborných silách historiků umění určovat použité drahé kameny. Práce dr. Mrázka proto čtenářům nabízí zcela nový přístup k poznávání vzácných kulturních artefaktů.

Vyjde v dubnu 2017. 


Národ ďáblů. Demokratická vláda a problém poslušnosti

Stein Ringen
Překlad: Jiří Ogrocký
Vědecká redakce: prof. Ivo Možný

Politolog Stein Ringen z Oxfordské univerzity nabízí čtenářům provokativní zamyšlení nad principy demokratického vládnutí: jak vláda přiměje občany, aby respektovali její autoritu? Každá vláda musí prosazovat i nepopulární opatření, od výběru daní přes vymáhání práva po dodržování předpisů. Podle Ringena na to však síla nestačí; občané musejí být ochotní se podřídit a nechat se vést. Autor tento politický rébus rozplétá bez rozpaků, na příkladu Spojených států a Velké Británie břitce a přesvědčivě demonstruje, jak se vytváří a udržuje národní kultura poslušnosti. Ukazuje, jakými cestami se musejí vydat vůdci, kteří chtějí vládnout pomocí autority spíše než pomocí síly a kteří chtějí, řečeno s Immanuelem Kantem, „udržet pořádek v národě ďáblů“.

Vyjde v dubnu 2017. 


O vzdělávání, o učitelství a tak trochu i o pedagogice

Josef Maňák, Vlastimil Švec, Tomáš Janík

Kniha rozhovorů zprostředkovává názory zástupců tří generací pedagogů na aktuální problémy vzdělávání, učitelství a pedagogiky. Záměrem autorů je přiblížit pohledy na pedagogické problémy situované v různých časových obdobích a diskutovat je v obecnějších souvislostech s výhledem na další vývoj.


Vietnam v éře západních velmocí

Ondřej Srba, Michal Schwarz

Kniha popisuje moderní dějiny Vietnamu od 16. století do současnosti. Věnuje se rozvoji vietnamské státnosti v prekoloniálním období a svárům mezi dynastiemi Lê a Mạc a mocnými rody Trịnh a Nguyễn. Po sjednocení za povstání dynastie Tây Sơn se nakonec v roce 1802 se zahraniční asistencí chopili moci Nguyễnové. Ti v druhé polovině 19. století podlehli tlaku Francie, která ve válce s Čínou získala nadvládu nad Vietnamem. Koloniální éra přinesla disproporční rozvoj, nárůst nespokojenosti a nacionalismu. Po 2. světové válce se Vietnam stal ohniskem válek o vliv západních států, SSSR a Číny. Obratnou politikou Vietnam obnovil lokální postavení a v citlivém poválečném období se modernizuje s důrazem na konzervativní konfuciánské hodnoty.


Starší dějiny Vietnamu a Čampy

Ondřej Srba, Michal Schwarz

Kniha popisuje dějiny dvou původních civilizačních okruhů na území Vietnamu, na severu vietského vyvíjejícího se pod vlivem Číny a na jihu okruhu austronéských hinduizovaných Čamů tvořících seskupení nezávislých lokálních center. Zatímco vývoj vietské státnosti vyvrcholil v 15. stol. vytvořením centralizované říše, nejednotní Čamové museli nadále ustupovat expanzi Vietů. Při chronologickém výkladu založeném na vietnamských a čínských kronikách jsou sledovány hlavní vývojové tendence: přechod od tisícileté čínské nadvlády, kdy byli Vietové přirozenou okrajovou součástí čínského politického okruhu i kosmopolitní synkretickou křižovatkou jihovýchodní Asie, k samostatnosti za dynastií Lý, Trần a Lê či mocenské posuny od buddhistické sanghy k vojenským vládcům a neokonfuciánské civilní správě.


Dělba moci a nezávislost justice

Martin Hapla

Tématu dělby moci je v současném ústavním právu věnována velká pozornost, často však zůstávají opomenuty důležité filozofické kontexty této ideje. Právě na jejich zkoumání se zaměřuje tato práce. Klade si otázky jako: Je dělba moci dostatečně určitým principem na to, aby z ní bylo možno vyvodit konkrétní institucionální aplikace, nebo je její obsah určován historickými nahodilostmi? Není ve skutečnosti jen metafyzickou konstrukcí, kterou bychom mohli nahradit jinou a jasnější soustavou pojmů? Jednou z nejcitlivějších oblastí, ve které se dnes idea dělby moci projevuje, je justice, zejména problematika její nezávislosti. Analýze jejich vzájemných vazeb a možných dopadů upozadění rozebírané ideje je věnována závěrečná část práce.


What’s wrong? Hard science and humanities – tackling the question of the absolute chronology of the Santorini eruption

Věra Klontza-Jaklová

Český název: Kde je chyba? Hledání odpovědi na otázku absolutní chronologie santorinského vulkánu

Jedním z nejprobádanějších a nejčastěji citovaných problémů egejské doby bronzové je otázka absolutní datace výbuchu santorinské sopky, potažmo celé pozdní doby bronzové ve velmi širokém regionu od Egypta přes Přední východ po střední Evropu. Názory a výsledky přírodních věd a tradiční archeologie se neshodují a jejich argumentace umísťují událost od poloviny 17. století až po konec 16. století před Kr., výjimečně i později. Práce analyzuje jednotlivé argumenty i metodologické přístupy a snaží se odpovědět na otázku neshody jednotlivých přístupů. Tzv. mínojská erupce (nebo santorinská katastrofa) ovlivnila nejenom životy lidí ve velmi širokém regionu, ale také globální klima. Jedná se tedy o klíčovou událost pozdní doby bronzové. Její přesné datování umožní synchronizaci regionálních chronologických systémů mediteránních a evropských regionů a tvorbu přesného časového rámce, který je nutností pro další řešení kauzálních otázek historie doby bronzové.


Jak se učitelé učí. Cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování

Klára Šeďová, Roman Švaříček, Martin Sedláček, Zuzana Šalamounová, Eva Strnadová

Kniha prezentuje výsledky akčního výzkumu, jehož cílem bylo zavést dialogické vyučování do výuky na druhém stupni základní školy a zavádění změny systematicky zkoumat. Monografii otevírají dvě teoretické kapitoly. První přibližuje ústřední koncept dialogického vyučování jakožto komunikačního uspořádání výuky, jehož cílem je podněcovat myšlení žáků a prohlubovat jejich porozumění výukovému obsahu. Druhá pojednává o tom, jakým způsobem se učitelé mohou v rámci profesního rozvoje učit proměňovat svoji práci, a to za pomoci videonahrávek vlastní výuky, jejich následné analýzy a reflexe. Těžištěm knihy je výzkumné šetření, v jehož centru stál rozvojový program pro učitele, skládající se ze složky teoretické, zkušenostní a reflektivní. Ve třech kapitolách představujících výsledky výzkumu nejprve ukazujeme, nakolik se učitelům povedlo prosadit změnu a jak ji jejich žáci vnímali. Posléze prostřednictvím mozaiky příběhů učitelů popisujeme přechod od klasického vyučování k vyučování dialogickému a dokumentujeme nejen to, jak se učitelé vyrovnávali se zažitými způsoby svého jednání a s potenciálními problémy, které jim v realizaci dialogického vyučování bránily, ale také ukazujeme schopnosti učitelů reflektovat vlastní výuku. Sedmero kazuistik uzavírá syntéza, která vypovídá zejména o tom, jak obtížné je změnit vlastní jednání, zvláště má-li jít o komplexní a hlubokou proměnu.


Média a demokracie v 21. století

Karol Jakubowicz

Překlad: Svatava Navrátilová

Kniha polského politologa a mediologa Karola Jakubowicze (1941–2013) je jeho posledním knižním dílem (vydána v r. 2013 ve Varšavě), které svým způsobem shrnuje jeho celoživotní profesní i osobní zaměření na vztah médií a společnosti. První tři kapitoly sledují dynamiku vývoje demokracie, hlavní projevy krize demokracie, příčiny dekompozice jejího rámce v kontextu globalizace, neoliberalismu, nacionalismu a populismu. Krizi médií popisuje ve vybraných aspektech, zejména komodifikace, tabloidizace a mediokracie ve čtvrté kapitole. Pátá a šestá kapitola se věnuje demokratizaci médií a médiím veřejné služby, jejichž zastáncem i kritikem byl jak ve svém teoretickém díle, tak i ve veřejném působení na úrovni Polska, EU i UNESCA. V závěrečných kapitolách (sedmá kapitola a závěr) téma médií a demokracie promýšlí autor ještě jednou, tentokrát v kontextu nových technologií v médiích i nových podob demokracie.


Na penězích záleží. České neziskové organizace v 21. století

Jiří Špalek, Vladimír Hyánek, Laura Fónadová, Klára Placier, Markéta Matulová, Marie Jakubcová

Pro neziskové instituce v České republice i ve světě je charakteristické vícezdrojové financování. Ačkoli role různých typů příjmů a jejich vliv na chování neziskových organizací byly v zahraniční literatuře již mnohokrát zdokumentovány, situace v (post)transformačních zemích je specifická. Probíhající proces redefinice role neziskových institucí a související otázka významnosti podpory z veřejných rozpočtů se obvykle nemůže opřít o dostatečnou datovou základnu. Nejúplnějšími a nejspolehlivějšími zdroji dat jsou roční národní účty (ANA) a Satelitní účet neziskových institucí Českého statistického úřadu, shromažďující makroekonomické údaje za neziskové instituce. Otázkou zůstává, do jaké míry zachycují tyto údaje příjmové toky neziskových institucí na mikroúrovni a nakolik reflektují skutečnou strukturu jejich zdrojů. V knize na základě rozsáhlého empirického výzkumu prezentujeme, jak se mezi lety 2008 a 2013 změnil objem a struktura zdrojů neziskových institucí v ČR, čím byly tyto změny ovlivněny a jak se jednotlivé typy neziskových organizací v tomto období chovaly při získávání příjmů. Jelikož výzkum v tomto rozsahu nebyl v českém kontextu dosud realizován, kniha představuje významný příspěvek k pochopení situace neziskových organizací v (post)transformační zemi.

You are running an old browser version which is not fully supported information system anymore. Some applications might not display correctly, some functions might not work as expected or might not work at all.