Co je DOI?

DOI je zkratka anglického výrazu Digital Object Identifier – identifikátor digitálního objektu. Jedná se o unikátní a trvalý identifikátor digitálního objektu dostupného prostřednictvím digitálních sítí (např. vědeckého článku na webu). Podobně jako ISBN identifikuje jednoznačně a v celosvětovém měřítku tištěné knihy, tak DOI jednoznačně identifikuje digitální objekty na globálním Internetu. Jednou přidělený identifikátor DOI je trvalý; i když se digitální objekt přesune na novou lokaci na webu nebo se změní vlastník digitálního objektu, jeho DOI zůstává stále stejný.

K čemu lze DOI v praxi použít?

DOI může být využit principiálně k identifikaci jakéhokoliv typu objektů, které mají svou reprezentaci v digitální podobě dostupnou na Internetu (články, knihy, e-learningové publikace, obrázky, tabulky, data, osoby, věci,…). Nejčastěji je DOI v současnosti používán pro časopisecké články. Umožňuje článek globálně jednoznačně identifikovat (na rozdíl od nejednoznačně zapisovaných bibliografických citací), vyhledat jeho aktuální umístění na webu (na rozdíl od URL, které po čase nezřídka přestává být platné a vrací chybu typu „webová stránka nebyla nalezena“) a řadu dalších užitečných služeb.

Jak DOI vypadá?

Identifikátor DOI má následující tvar doi 10.1058/am123456 a skládá se ze dvou částí:

• prefix (10.1058) je číslo, které jednoznačně identifikuje instituci, která daný digitální objekt opatřila číslem DOI (např. vydavatel Elsevier nebo Nakladatelství Masarykovy univerzity). Prefixy přiděluje institucím tzv. registrační agentura (např. CrossRef, viz dále);
• sufix (am123456) je libovolný řetěz znaků, který jednoznačně identifikuje digitální objekt v rámci dané instituce. Sufixy přiděluje sama instituce, podle svých interních pravidel tak, aby žádné dva různé digitální objekty nedostaly stejné DOI a současně aby žádný digitální objekt neměl přiděleno více než jedno DOI.

Jak DOI funguje?

Vydavatel (resp. majitel digitálního objektu) přidělí DOI příslušnému digitálnímu objektu a vloží do databáze registrační agentury (CrossRef, viz dále) DOI metadata o digitálním objektu, která obsahují mimo jiné i URL odkazující na aktuální umístění digitálního objektu na webu. Jestliže se digitální objekt přesune na jinou lokaci, je jeho vlastník povinen aktualizovat URL digitálního objektu v databázi registrační agentury. Registrační agentura zajišťuje tzv. směrování DOI identifikátorů: tj. po obdržení DOI identifikátoru vrátí uživateli webovou stránku (response page), která obsahuje plný text digitálního objektu nebo (není-li plný text volně dostupný) jeho bibliografickou citaci a informaci o tom, jak lze plný text objektu získat.

Kdo stojí za DOI a garantuje jeho provoz/rozvoj?

DOI je otevřený systém vytvořený původně na popud Americké asociace vydavatelů. V současnosti se o rozvoj tohoto systému stará mezinárodní asociace IDF (International DOI Foundation), která provozuje základní infrastrukturu a poskytuje licence registračním agenturám pro nasazení DOI v různých aplikačních oblastech (např. CrossRef). Systém DOI je mezinárodním standardem ISO.

Co je CrossRef?

CrossRef je nezisková mezinárodní registrační agentura poskytující organizační a technickou infrastrukturu pro využití DOI v oblasti vědecké literatury. Jejím základním cílem je umožnit globální jednoznačnou identifikaci a propojení vědeckých dokumentů na Internetu (článků v časopisech, knih, sborníků, vysokoškolských kvalifikačních prací, primárních vědeckých dat, aj.). Díky DOI a CrossRef lze například spolehlivě prolinkovat reference u vědeckých článků na příslušné plné digitální texty referencovaných zdrojů. Kliknutím na DOI se uživatel může dostat přímo na plný text zdroje, ať již se nachází na webu kdekoliv.

V současnosti má agentura CrossRef přes 11 tisíc členů ze 118 zemí a v systému bylo zaregistrováno více než 111 milionů DOI.V rámci časopisů je přidělených DOI cca 81 mil. (73 %), monografiím cca 16 mil. (15 %), konferenčním sborníkům cca 6 mil (6 %), preprintům a ostatním digitálním objektům (6 %). Z celkového počtu vydavatelů je 61 % neziskových.

Členem organizace CrossRef se může stát instituce vydávající primárně vědeckou literaturu, která je dostupná online v digitální podobě. Při přidělování DOI čísel digitálním objektům (např. článkům v časopise) má instituce následující povinnosti:

• inbound linking: přidělit DOI svým článkům; přidělené DOI číslo uvést v tištěné i digitální verzi článku (na titulní stránce a případně i v hlavičce/patičce každé stránky); vložit metadata článku v požadovaném formátu do databáze CrossRef;
• outbound linking: pro každou položku v seznamu referencí daného článku vyhledat v databázi CrossRef, zda existuje její DOI – a v kladném případě ho vypsat jako součást reference;
• řešit případné kolize a duplicity přidělených DOI;
• aktualizovat průběžně metadata článků v databázi CrossRef, zejména pak URL článků (při přemístění digitální verze článků na novou lokaci);
• kromě článků je možné DOI přidělovat také například číslům nebo ročníkům časopisů, rovněž lze pomocí DOI identifikovat například tabulky či obrázky v článku (tj. dílčí složky článku).

CrossRef poskytuje svým členům řadu nástrojů na podporu výše uvedených činností a rozhraní pro strojové zpracování (viz http://www.crossref.org/help/). Vytvoření systému na přidělování DOI a inbound/outbound linking v rámci konkrétního redakčního a publikačního workflow je již záležitostí dané instituce.

Dostanu se přes DOI vždy na plný text digitálního objektu (článku)?

DOI lze přidělit pouze těm objektům (článkům), jejichž plný text existuje online v digitální podobě. Neznamená to ale, že tento plný text musí být vždy dostupný každému uživateli. Je ponecháno čistě na rozhodnutí vlastníka příslušného digitálního objektu, zda jeho plný text zpřístupní volně komukoliv nebo jen oprávněným uživatelům (např. na základě platby za zpřístupnění) – to již DOI neřeší. Při tzv. směrování DOI (akci, kdy uživatel zadá své síťové službě – např. webovému prohlížeči – identifikátor DOI, a dostane jako odpověď příslušný digitální objekt) je uživateli zobrazen výsledek v podobě tzv. response page, což může být buď plný text digitálního objektu (je-li uživateli přístupný) nebo bibliografická citace příslušného objektu a informace o tom, jak a za jakých podmínek může uživatel získat plný text.

Je systém DOI bezplatný?

Jedním ze základních cílů IDF je poskytnout trvale fungující systém DOI. Aby fungování systému DOI nebylo závislé na dotacích či činnosti bezplatných nadšenců, je systém navržen tak, aby dokázal trvale sám sebe financovat (a zajistil tak zdroje na průběžný rozvoj systému a provoz jeho organizační a technické infrastruktury). Finanční model DOI/CrossRef je nastaven tak, že vydavatelé vědecké literatury platí jednak jednorázový roční poplatek za členství v CrossRef a dále také platí určitou malou částku za každé jimi přidělené DOI (viz Cena za přidělená DOI). Pro uživatele je pak již další využívání systému DOI bezplatné.

Jaká je cena za přidělená DOI?

V současnosti platí členové CrossRef poplatky za přidělená DOI v následující výši:

• 1 USD za každé DOI přidělené aktuálním článkům, tj. článkům za poslední dva roky,
• 0,15 USD za DOI přidělené starším článkům.

Aktuální ceník je k dispozici na http://www.crossref.org/02publishers/20pub_fees.html.

Je MU členem CrossRef?

Masarykova univerzita se stala členem CrossRef v červenci 2011 prostřednictvím Nakladatelství MU.

Kdo je koordinátorem DOI/CrossRef na MU?

Koordinátorem a reprezentantem Masarykovy univerzity v systému CrossRef je Nakladatelství MU. Nakladatelství MU hradí roční členské poplatky MU v CrossRef, koordinuje přidělování DOI čísel publikacím vydávaných na MU (časopisů, monografií, sborníků a dalších), poskytuje metodickou a technickou pomoc při zavádění systému DOI redakcím časopisů, a v rámci možností se podílí na úhradě poplatků za přidělená DOI čísla na MU.

Jaký je tvar DOI čísel pro MU?

V rámci CrossRef byl MU přidělen prefix 10.5817 – tímto prefixem budou začínat všechna DOI čísla přidělená v rámci Masarykovy univerzity. Tvar sufixu je nutné konzultovat s Nakladatelstvím MU, aby byla zajištěna jednoznačnost sufixů v rámci celé MU. Příklad možného DOI: doi 10.5817/am2011058, kde:

• 10.5817 je prefix MU
• am2011058 je sufix článku v časopise Archivum Mathematicum: řetěz am identifikuje časopis, 2011 označuje ročník a 058 je číslo strany, na které začíná článek.

Poznamenejme, že uvedená struktura sufixu je čistě interní záležitostí příslušné redakce přidělující DOI a není v žádném případě povinná; samotný systém DOI nepředpokládá a nedává sufixu žádnou sémantiku; jediným jeho požadavkem je jednoznačnost a neměnnost přidělených DOI čísel (více k sufixům viz Jaká je syntaxe DOI čísel).

Jak má postupovat redakce, která chce začít přidělovat DOI čísla pro svůj časopis?

Pokud chce redakce univerzitního časopisu uvažovat o DOI, musí mít především vyřešen systém publikování elektronické verze časopisu na webu. Tento systém musí být schopen poskytovat response page pro každý jednotlivý článek (viz Jak DOI funguje). Poté by redakce měla kontaktovat Nakladatelství MU (l.novotna@rect.muni.cz) a dojednat s ním konkrétní podmínky a pravidla přidělování DOI. Implementace podpůrného redakčního systému pro přidělování DOI a veškeré povinnosti související s přidělováním DOI (inbound a outbound linking, aktualizace metadat aj. – viz Jaké jsou povinnosti členů CrossRef při přidělování DOI?) jsou již záležitostí samotné redakce. Nakladatelství MU ve spolupráci s dalšími útvary MU k tomu poskytne metodiku a případnou odbornou pomoc dle aktuálních možností.

Kdo zaručuje unikátnost přidělovaných DOI?

Systém DOI kontroluje, že stejné DOI není přiděleno vícekrát (pokud dojde při přidělování DOI čísel k takové kolizi, je přidělující instituce povinna ji vyřešit). Organizace přidělující DOI je také odpovědná za to, aby jedné entitě nebylo přiděleno více než jedno DOI.

Jaká je syntaxe DOI čísel?

Syntaxe DOI je v souladu s normou ANSI/NISO Z39.84. Systém DOI je zároveň implementací URI (Universal Resource Identifier), a tedy vychází z definice standardu IETF RFC. Jedná se o nevýznamový identifikátor (jednotlivé části řetězce DOI nemusejí nést význam). Identifikátor DOI je složen ze dvou částí – z prefixu a ze sufixu. Tyto dvě části jsou od sebe odděleny lomítkem. Délka prefixu ani sufixu není omezena. Příklad DOI:

doi 10.5817/am2011058

Prefix je číselný řetězec identifikující jednoznačně instituci přidělující DOI a přiděluje jej registrační agentura CrossRef. Jednou přidělené DOI se nikdy nemění, a to ani v případě, kdy se například změní organizace spravující daný digitální objekt.

Sufix přiděluje samotná instituce tak, aby byl jednoznačný v rámci instituce. Sufix může být bezrozměrný řetěz znaků nebo může obsahovat jiný existující identifikátor (např. ISBN), systém DOI s ním však dále nepracuje jako s dalším identifikátorem, jedná se z jeho pohledu pouze o řetězec znaků. Existující identifikátor však může být využit jinými aplikacemi. I když délka sufixu není omezena, z praktických důvodů se doporučuje používat raději kratší sufixy. Další požadavky na sufix dle CrossRef jsou následující:

• velká a malá písmena se nerozlišují (10.1006/abc a 10.1006/ABC jsou stejná DOI);
• povoleny jsou pouze následující znaky: „a–z“, „A–Z“, „0–9“ a „-._;()/“;

Podrobnější doporučení lze nalézt v (nápovědě, část Getting started – Establishing a DOI suffix pattern).

Jak zobrazovat DOI?

Zatímco dřívější doporučení uváděla zobrazovat Crossref DOI čísla u článků a v bibliografických citacích v nativním tvaru (doi 10.1006/abc), nověji se doporučuje zobrazovat je ve tvaru přímo klikatelného permanentního URL http://dx.doi.org/10.1006/abc. Pro více informací viz http://www.crossref.org/02publishers/doi_display_guidelines.html

Mohou mít různé verze jednoho díla přidělen různý identifikátor DOI?

DOI identifikuje dílo, nikoliv jeho různé manifestace (provedení). Různým formátům téhož článku (např. verze v HTML, v PDF, tištěná verze) je tedy přiděleno stejné DOI. Na různé formáty je možné odkazovat prostřednictvím mezistránky (interim page), která se zobrazí uživateli po zadání DOI do směrovací služby (typicky serveru dx.doi.org).

DOI může být přiděleno pouze dílu, o němž se nepředpokládá další přidělení DOI (v budoucnu). Např. preprintům či postprintům tedy DOI není přidělováno. Je-li článek publikován online dříve než v tištěné verzi (ahead of print), pak má přiděleno stejné DOI jako následná tištěná verze článku.

Další DOI může být dílu přiděleno v případě dalšího publikování (např. časopisecký článek znovu publikovaný ve sborníku). Článek (dokument) je v tomto případě součástí jiného zdrojového dokumentu (má jiný název a ISSN či ISBN), je součástí jiného ročníku, čísla, nachází se na jiných stránkách a/nebo má přiděleno jiné číslo článku. Podrobněji viz CrossRef Publisher Rules – Membership Rules

Co je směrování DOI a vícenásobné směrování?

Směrování (resolution) je proces, kdy je do síťové služby zadán identifikátor a uživatel následně obdrží informaci (či informace) týkající se entity s daným identifikátorem. V případě systému DOI může být směrování vícenásobné, tj. výsledkem směrovacího procesu nemusí být pouze jedna webová stránka, nýbrž seznam vícero vhodných webových stránek. DOI může reprezentovat více datových hodnot různých typů (např. e-mailových adres či URL) a více datových hodnot stejného typu (různá URL). Zatímco uživatel-člověk může provést manuální výběr z nabízených variant, u uživatele-stroje je vhodné počítat s automatickým zpracováním. Pro směrování (resolution) DOI je používán systém Handle (Handle System), provozovaný Korporací pro národní výzkumné iniciativy (Corporation for National Research Initiatives, CNRI). Současné internetové prohlížeče směrování přímo prostřednictvím DOI nepodporují, v budoucnu by se tato situace mohla změnit.

Pro směrování identifikátorů DOI lze využít:

• nativní směrovač (native resolver) v podobě zásuvného modulu do webového prohlížeče;
• proxy server (http://dx.doi.org), tj. bránu mezi systémem Handle a protokolem HTTP (adresu http://dx.doi.org/10.1006/abc je možné pokládat za trvalou – po dobu fungování systému DOI, serveru dx.doi.org a síťových služeb využívajících protokolu HTTP);
• směrovač na http://www.crossref.org/ (pro ruční směrování);
• jiné mechanismy (například skriptování, není však doporučováno).

V současné době je výrazně preferováno využívání proxy serveru dx.doi.org.

Co musí obsahovat stránka s odpovědí?

Stránka s odpovědí (response page), která je uživateli zobrazena po zadání DOI do směrovače, musí obsahovat minimálně úplnou bibliografickou citaci, resp. úplné bibliografické údaje (včetně DOI). Navíc musí být zobrazit mechanismus, jak uživatel může získat přístup k úplnému textu. Většina vydavatelů, kteří jsou členy sdružení CrossRef, uživatelům zobrazuje stránku s abstraktem a umožňuje autentikovaným uživatelům automaticky získat přístup k úplnému textu. V případě vícenásobného směrování je uživateli zobrazena mezistránka, která nabízí více odkazů pro dané DOI. Podrobnější informace o vytváření stránek s odpovědí lze nalézt v nápovědě (část Getting started – Creating response pages).

Kdy je potřeba zadávat DOI do systému CrossRef?

DOI a příslušná metadata je do systému CrossRef potřeba zadávat co nejdříve po online publikaci obsahu (nejlépe do 24 hodin). Pokud ještě není obsah zveřejněn online, může být DOI využito pouze pro interní účely, ale nesmí být zveřejněno (uživatel by od systému obdržel chybovou hlášku).

Jaké nástroje pro práci s DOI nabízí CrossRef?

CrossRef nabízí celou škálu nástrojů a rozhraní vydavatelům i koncovým uživatelům jak pro ruční tak pro strojovou interakci se systémem CrossRef při provádění všech základních činností s DOI (směrování DOI identifikátorů, vyhledávání DOI na základě bibliografických citací, registrace DOI čísel a vkládání metadat do databáze CrossRef, zasílání informací o dodatečně registrovaných DOI, a další). Podrobný popis těchto nástrojů lze získat v nápovědě systému CrossRef (části Deposits, Queries & retrieving metadata, CrossRef system interfaces, Maintaining & working with DOIs, CrossRef Schema, Guidelines, Polices, and FAQs a další).

Jaké další služby CrossRef nabízí?

Kromě základních operací s DOI nabízí CrossRef členským institucím také několik pokročilých navazujících služeb (některé z nich mohou být placené), jako například:

• Cited-by Linking: umožňuje zobrazovat u článků aktuální informaci o tom, kdo daný článek citoval (v rámci outbound linking CrossRef);
• CrossCheck: umožňuje vyhledávat plagiáty v rámci systému CrossRef;
• CrossMark: umožňuje uživatelům identifikovat vydavatelem aktualizovanou verzi daného dokumentu („publisher-mainained copy“);
• a další.

• International DOI Foundation. TheDOI® Handbook [online]. Version 4.4.1. International DOI Foundation, c2006, Updated 23 June 2011 [cit. 2011-09-05]. Dostupné na World Wide Web: http://www.doi.org/hb.html. doi:10.1000/186 (původní verze). doi:10.1000/182 (aktuální verze).
• Publishers International Linking Association. crossref.org [online]. PILA, c2002 [cit. 2011-09-05]. Zejména část CrossRef Help. Dostupné na World Wide Web: http://crossref.org/.
• Jansová Linda. DOI, Crossref a možnosti jejich využití v prostředí AV ČR. Rukopis, 18.10.2010, 6 s.